Jdi na obsah Jdi na menu
 


Želva žlutohnědá-Testudo graeca

18. 10. 2006

 

Vzhled

Zbarvení a kresba je poměrně variabilní jak mezi různými jedinci i populacemi a může se měnit i v průběhu života. S postupujícím stářím mají mnozí jedinci želvy žlutohnědé tendenci k výraznému ztmavnutí, kdy se podíl žlutavého zbarvení redukuje na minimum. Naopak se však mohou vyskytovat i velmi světlé želvy bez tmavých prvků na krunýři. Plastron bývá buďto jednolitě špinavě žlutý, šedavý až černý, nebo světlý s různými tmavšími skvrnami či jednou větší víceméně jednolitou skvrnou. V dospělosti dorůstá obvykle délky 15 - 25 cm, ve výjimečných případech i přes 30 cm. Starší jedinci mívají také zvonovitě protáhlé zadní štítky karapaxu. Obratlové štítky jsou poměrně široké. Typické pro tento druh jsou 2 ostruhy (výrazně zvětšené šupiny) po stranách ocasu na stehnech zadních nohou. Nadocasní štítek je obvykle nedělený, ale může se vyskytnout i želva s děleným nadocasním štítkem. Obvykle se rovněž nevyskytuje trnovité zakončení ocasu. Samci většinou dorůstají menší velikosti, mají dovnitř prohnutý plastron a mohutný a dlouhý ocas. Samice mají ocásek poměrně krátký a plastron rovný nebo mírně vypouklý vně. Vykrojení análních štítků má u samic tvar hluboké vykrojeného písmene V, zatímco u samců má vykrojení tvar plytkého a široce rozevřeného písmene U. Balkánský poloostrov obývá poddruh Testudo graeca ibera.

Prostředí

Obývají stepní až lesostepní oblasti, louky, prosvětlené lesy, macchii od nížin přes pahorkatiny i hory až k 1500 m n. m. Vyskytuje se jak v nedotčených místech, sadech i dobytkem spásaných pastvinách.

Způsob života

Přes den aktivně vyhledávají potravu a sluní se. Během poledního žáru se ukrývají pod keře či do skal. Podle místa výskytu zimuje obvykle od 1-4 měsíců. Na jaře začínají být samci velice aktivní, svádějí souboje s dalšími samci a vyhledávají samičky. Pokud je najdou, snaží se je kousáním a neustálým narážením svým krunýřem zastavit tak, aby mohlo dojít k páření, během něhož otevírají do široka tlamu a vydávají chraplavé až pisklavé zvuky. Páření může mít dozvy až do konce léta. Samička od počátku léta může vícekrát do roka naklást v jedné snůšce většinou 2-6, u velkých samic až 12 vajíček s tvrdou vápenitou skořápkou, pro které vyhrabává zadníma nohama jamku. Mláďata se z vajíček v závislosti na tom, kdy byla snesena líhnou zhruba za 3 měsíce, jsou velká 3-4 cm a mají poměrně měkký krunýř. V přírodě dospívají okolo 10 let věku.

Potrava

V okolí dostupně zelené rostliny. Mají-li možnost, tak i popadané ovoce či zelenina.

Podobné druhy

Želva zelenavá, která však nemá na stehnech ostruhy a má obvykle dělený nadocasní štítek. Křížit se může s želvou vroubenou se kterou je blízce příbuzná i podobná, tato želva však nemívá ostruhy na stehnech a má odlišně tvarovaný krunýř.

 

 

 

Zdroj: http://www.balcanica.cz/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

dik

(Abby, 11. 9. 2014 16:30)

děkuji vám za to že už KONEČNĚ vím jaký druh želvičky mám. máte u mě velikánské plus :)

jak se rozmnožují?

(týna, 30. 11. 2012 20:06)

potřebovala bych vědět jak se tyto želvy rozmnožují.

obrázek

(Katik, 11. 1. 2012 19:23)

ahoj potřebuju do přírodky větší černobílý obrázek želvy žlutohnědé

rozmnožování želvy

(honza, 28. 10. 2009 18:13)

potřebuju obrázek rozmnožování želvy

super

(dominika, 10. 4. 2009 14:50)

superrrrrrrrrrrrrrrrrrrr